Sámi kulturarkiiva

Sámi kulturarkiivvas seailluhit arkiivamateriála, mii laktasa sámegielaide ja sámi kultuvrraide.

Sámi kulturarkiiva bálvala sámegiela ja kultuvrra oahpahusa ja dutkamuša, man lassin čoakkáldagat fállet earenoamáš vejolašvuođa sámegielaid ja kultuvrraid ealáskahttin- ja nannenbargui. Sámi kulturarkiiva doaibmá Oulu universitehta Giellagas-instituhtas ja lea maiddái oassi Oulu universitehta guovddášarkiivva.

 

 

Oktavuohta

Sámi kulturarkiiva

Giellagas-instituhtta
PB 1000
FI-90014 Oulu universitehta
Suopma

Šleađgapoasta: ska(at)oulu.fi / marko.jouste(at)oulu.fi
Tel.: +3582 94 483 491 (Marko Jouste) / +35850 3224 359 (Arkiiva)

Sámi kulturarkiiva lea Oulu universitehta humanisttalaš dieđagotti goalmmát gearddis, lanjas HUM335.

 

Materiálat

A. JIETNABÁTTIT
B. VIDEOMATERIÁLAT
C. GOVAT
D. ČÁLALAŠ ÁVDNASAT
E. DIŊGAČOAKKÁLDAT

Čoakkáldagat:

Áillohaš-čoakkáldat

Sámi kulturarkiivva Áillohaš-čoakkáldat vuođđuduvvui jagi 2016. Čoakkáldahkii gullet Áillohačča iežas ráhkadan ja sutnje guoski arkiivamateriálat ja logahallamat, maidda čogget ee. buot Áillohačča eallinbargui laktáseaddji publikašuvnnaid ja loaiddastemiid. Čoakkáldaga jietnabáddemateriálat dollet sisttiset olggosaddon ja olggosattekeahtes musihka, jietnagirjjiid Áillohačča diktadujiin, lávlagiid ja komposišuvnnaid su divttaid várás, jietnadáidaga, jearahallamiid, rádiosáddagiid ja teáhter-, filbma- ja televišuvdnaloaiddastemiid ja jietnamateriála čájálmasain ja filmmain.

Giellagas-ráidu (Giellagas-instituhta doaimmat)

Giellagas-ráiddu čoakkáldahkii gullá arkiivamateriála, mii laktása Oulu universitehta Giellagas-instituhta doaimmaide. Čoakkáldagas leat jietnabáttit, videot, govat, ollu olggosaddon ja olggosattekeahtes čálalaš materiálat ja uhca diŋgačoakkáldagaš. Giellagas-ráiddu videomateriálaide gullet nákkosdilálašvuođat, seminárat ja oahpahandilálašvuođat. Eanemus lea vurkejuvvon davvisámegiela oahpahus. Áramus nákkosdilálašvuođa vuorká lea jagis 1984, go Tuomas Magga nákkáhalai Oulu universitehtas vuosttaš sápmelaš doavttirin. Giellagas-čoakkáldahkii gullet maid vuorkkát sámi álbmotbeaivvi seminárain ja daid oktavuođas lágiduvvon dilálašvuođain dego gáktečádjosiin. Eanaš dain lea govvejuvvon Oulus.

Sámedáhpáhusat, konfereanssat, seminárat -čoakkáldat

Čoakkáldahkii gullet jietnabáttit, videomateriálat, govat, girjjálašvuohta ja áššegirje- ja márkanfievrridanmateriálat sápmelaš kultuvrraid laktáseaddji dáhpáhusain. Materiála lea čoggon nu kulturdáhpáhusain go dieđalaš dilálašvuođainge. Mielde lea materiála omd. eamiálbmogiid festivála Davvi Šuvva vuosttaš jagis 1979 ja lingvisttaid Fennougristakongreassas jagis 1980.

Oskkoldatlaš materiálat sámegillii

Čoakkáldat sisttisdoallá oskkoldatlaš jietnavuorkkáid ja girjjálašvuođa sámegielaide, muhto maid váldogielat leat mielde. Ovtta ollisvuođa ráhkadit Yle Sámi Rádio čoakkáldahkii gulli vuoiŋŋalaš rádiosáddagat jagiin 1973–1979, maid siste lea davvisámegiela lassin valjis materiála anáraš- ja nuortalašgilliige. Čoakkáldahkii gullet maid báddejuvvon sártnit, vuoiŋŋalaš musihkka ja čálalaš ávdnasat.

 

Materiálaid geavaheapmi

Arkiivamateriálaid sáhttá geavahit Sámi kulturarkiivvas Oulu universitehta Giellagas-instituhtas. Geavahansoahpamuš geatnegahttá arkiivva geavaheddjiid čuovvut arkiivva geavahannjuolggadusaid, diehtosuodje- ja dahkkivuoigatvuođalágaid ja eará rávvagiid, mat arkiivva geavaheamis addojit.

Materiála geavaheaddji nappo galgá meroštallat čálalaččat, mo ja masa son áigu geavahit materiála, ovdalgo son oažžu daid alccesis atnui. Buorre sivva geavahit materiála sáhttet leat omd. dutkamuš, oahpahus dahje persovnnalaš ákkat dego oahpásmuvvan iežas sohkii. Arkiivva sáhttá maid galledit. Omd. rabas dilálašvuođat dahje ohppiid galledeamit leat vuogit oahpásmuvvat sámekultuvrra materiálaide.

Oassi materiálas lea miellagiddevaš sihke sápmelaččaide ja earáidege geat leat beroštuvvan sámekultuvrras. Oassi fas lea hui persovnnalaš ja doallá sisttis maid rašes fáttáid. Buot materiálaid geavaheamis galgá váldit vuhtii sihke etihkalaš gažaldagaid ja persondiehtosuoji. Arkiivamateriálaid ja daid geavaheami mearridit Arkiivaláhka, Dahkkivuoigatvuođaláhka (1961/404) ja Persondiehtoláhka (1999/523).

 

Arkiivva ulbmilat

1) Seailluhit sámekultuvrii guoski čálalaš materiála, govaid ja jietnabáttiid.

2) Digitaliseret materiála ja dahkat vejolažžan, ahte arkiverejuvvon materiálaid sáhttá geavahit dutkamušas ja Giellagas-instituhta oahpahusas.

3) Fállat ávdnasiid sápmelaš árbevieruid ja -dieđuid nannemii ja ealáskahttimii ja persovnnalaš oktavuođa ráhkadeapmái dálá sápmelaččaid ja sin máddariid gaskkas.

4) Doaibmat deaivvadanbáikin iešguđetlágan sámemateriálaid geavaheddjiid ja daid Suoma arkiivvaid gaskkas, mat seailluhit sámemateriálaid.

5) Fállat áššedovdamuša ja neavvuid gažaldagain sámemateriálaid geavaheamis.