Sámegiella

 

Gurssat 2011-2013:

http://www.oulu.fi/hutk/opiskelu/opas/Opas_11_13/Opas_2011-1013.html

 

Sámegiella
Sámegiella vieris giellan
Sámegiela dulkon
Anarâškielâ uápuh

Sámegiella

Sámegiela oahppoávdnasa ulbmilin lea skuvllet máŋggamáhtolaš ja -dáiddolaš giela ámmátolbmuid sámeservodaga dárbbuide. Oahpuin geargan oahppit barget omd. oahpaheaddjin ja dutkin, sámegiela mediain, jorgaleami ja giellagáhttema áššedovdin, hálddahusbargguin ja giellateknologiijas. Sámegiela studeren, iežas dutkamuša dahkan ja bargoeallimii oahpásmuvvan lasihit studeantta vejolašvuođaid beassat válmmaštuvvama maŋŋá dakkár bargguide go háliida. Bargoeallimii beassá oahpásmuvvat juo studerema áigge ja bargohárjehallan gullá kandidáhta dutkosa oahpuide.

Sámegiela oahppoávnnas lea oaivvilduvvon eatnigielagiidda ja daidda, geat máhttet sámegiela eatnigielagiid láhkai. Studeanttat, geaid eatnigiella ii leat sámegiella ja geat eai máhte sámegiela eatnigielagiid láhkai, nannejit sámegiela máhtuset sámegiella vierisgiellan oahpuiguin: sii čađahit sámegiella vierisgiellan vuođđo- ja ávnnasoahpuid (heivahallamiin) sámegiela (eatnigiellan) oahpuid oktavuođas.

Giellagas-instituhtta lea áidna báiki Suomas, gos sámegiela sáhttá lohkat eatnigiellan universitehta dásis. Oahppoávdnasis barget professor, guokte lektora ja dutki, ja studeanttat leat sullii golbmalogi.

Sámegiela oahppoplána 2009-2011 (PDF)

Sisabeassangáibádusat

Sisabeassaniskkus 2008 (PDF)

Rabas universitehta

Giellagas-instituhtas oahpahuvvojit čuovvovaš oalgeávdnasat:

Sámegiella vieris giellan

Sámegiella vieris giellan -oahppoávdnasis lea vejolaš lohkat vuođđooahpuid 25 oč ja ávnnasoahpuid 35 oč. Oahpuid ulbmilin lea addit  studeanttaide buorre davvisámegiela čálalaš ja njálmmálaš dáidu. Vuođđooahput eai gáibit ovddit oahpuid.

Sámegiella vieris giellan vuođđo- ja ávnnasoahput (60 oč)  leat friddja oalgeávnnas buohkaide Oulu universitehta studeanttaide. Dat lea vuogas oalgeávnnas omd. suomagiela, vierrogielaid, historjjá ja informašuvnnadutkama studeanttaide muhto maiddái daidda geat lohket luohkkáoahpaheaddjin. Dán lassin dat studeanttat, geat leat juo ovdal lohkan jo sámegiela álgo- joatkkakurssa, sáhttet lohkat sámegiela viidásut oalgeávnnasin.

Sámegiella vieris giellan -vuođđooahput (25 oč) gullet bákkolaš oalgeávnnasin daidda sámiid kultuvrra oaiveávnnaslohkkiide, geaid giellamáhttu lea vieris giela dásis.

Sámegiella vieris giellan oahppoplána 2009-2011 (PDF, suomagillii)

Sámegiela dulkon

Sámegiela dulkomis ordnejuvvojit vuođđooahput (25 oč) ja dan sáhttá studeret iehčanas oahppoávnnasin dahje juo sámegiela dahje sámiid kultuvrra oalgeávnnasin. Oahppoávnnas addá dakkár máhtuid ja válmmašvuođaid maid dulka dárbbaša geavatlaš dulkonbarggus.

Eaktun dulkaskuvlejupmái beassamii lea dat, ahte oahppi eatnigiella lea davvisámegiella dahje son lea skáhppon muđui seammasullasaš gielladáiddu. Ohccis eai gáibiduvvo ovddit sámegiela oahput. Oahpahus addojuvvo Anáris periodaoahpahussan ja dat bistá čakča- ja giđđalohkanbaji. Oahppoávdnasa oahpahusa ordne Giellagas-instituhtta oktasašbarggus Sámi oahpahusguovddážiin Anáris.

Sámegiela dulkoma oahppoplána 2009-2011 (PDF)

Anarâškielâ uápuh

Anarâškielâ puáhtá luuhâđ uálgiamnâsin vuáđu-uápui 25 oč já amnâsuápui 35 oč verd.
Oppâamnâs ulmen lii adeliđ uáppei vuáđutiäđuid anarâškielâ ráhtusist, tuáváást já saajeest ohtsâškoddeest sehe uápásmittiđ uáppee sämikieláid já sämikulttuurân anarâš uáinust.

Ovdil anarâškielâ vuáđu-uápui algâttem uáppest kalga leđe tuárvás pyeri njálmálâš já kirjálâš anarâškielâ táiđu. Uáppest váttoo jo-uv anarâškielâ árvusääni pajeuáppeeiskosist (jo-uv eenikielâ teikâ viereskielâ árvusääni) teikâ molsâiävtulávt anarâškielâ algâ- já jotkâkuursâ čođâldittem teikâ eresnáálá hahhum šiev kielâmáttu. Táárbu mield uáppee kalga väldiđuási sierâ kielâteestân, moin sun puáhtá čäittiđ kielâtááiđus.

Giellagas-instituutti já Oulu ollâopâttuv Ávus ollâopâttâh faallâv ovtâstrađij meiddeei anarâškielâ uápuid. Aldamáttááttâs adeluvvoo Sämi máttááttâskuávddáást Anarist. Lasetiäđuid addel Marja-Liisa Olthuis (marja-liisa(at)olthuis.net).

Anarâškielâ uápuh 2009-2011 (PDF)